Národní přírodní rezervace Cahnov – Soutok

Obora Soutok, největší v České republice, se rozprostírá mezi řekami Morava a Dyje severně nad jejich soutokem. Nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkám vodními kanály, slepými rameny a tůněmi. Lesy doplňují louky se staletými soliterními duby.

NPR Cahnov – Soutok (vyhlášena 1949) se nachází v údolní nivě řek Moravy a Dyje, 8 km jižně od Lanžhota. Současná rozloha NPR je 13,46 ha a průměrná nadmořská výška území je 150 m. Hlavním předmětem ochrany je biotop lužního lesa. Tento lužní les je typickou ukázkou jihomoravského lužního lesa pralesovitého charakteru. Součástí rezervace je i menší zaplavovaná louka s cennou mokřadní vegetací a faunou. Převážnou většinu porostů tvoří tvrdé luhy nížinných řek. Ve stromovém patře se objevuje dub letní, jasan úzkolistý, habr obecný, lípa malolistá, babyka obecná  a hrušeň polnička.

V dutinách starých stromů žije několik druhů netopýrů a hnízdí v nich např. holub doupňák, žluna šedá, lejsek bělokrký a šoupálek krátkoprstý, v mokřadu na louce chřástal kropenatý. Staré stromy hostí velmi zajímavou hmyzí faunu. Dosti častý je tesařík obrovský, zjištěn byl krajník pižmový a vzácný krasec. Velké kolonie tvoří mravenec. V tůňce na louce v rezervaci je velmi hojný skokan ostrononosý. Na okrajích tůní se vyskytuje vzácný střevlík.

Po ukončení pastvy v druhé polovině 19. století byly lesní porosty dnešní rezervace ponechány přirozenému vývoji. Po roce 1970 se plocha rezervace stala součástí obory s intenzivním chovem jelení a daňčí zvěře. Její vysoké stavy zapříčinily současnou absenci nejmladší věkové třídy v lesním porostu, současně s tím dochází k rozpadu přestárlé dubové nadúrovně a nahrazování dubu jasanem. V 90. letech stavy zvěře byly silně omezeny. V roce 2004 byl okolo části rezervace vybudován nákladem MŽP plot, který zcela brání přístupu zvěře.

Lokalita byla pravidelně ovlivňována záplavami, které přestaly působit po regulaci Dyje a Moravy v průběhu 70. a 80. let - v důsledku toho silně poklesla hladina podzemní vody. Po roce 1990 se započalo s pravidelným povodňováním, které by mělo následky poklesu hladiny podzemní vody zmírnit. Louku v rezervaci je třeba pravidelně sekat.

Od roku 2004 je větší část rezervace oplocena, aby se zabránilo okusu a byl umožněn samovolný vývoj dřevin.