Turecké války 

Turecký nápor na střed Habsburské monarchie zesílil po (pro české dějiny) nešťastné a katastrofální porážce u Moháče v r. 1526. Již v dalších dekádách 16. století musela Vídeň a jižní Morava odolávat kompaniím osmanských armád.

V srpnu roku 1683 navštívil Mikulov polský král Jan III. Sobieski, když táhl k Vídni obléhané stotisícovou tureckou armádou sultána Mustafy. Jeho armáda procházela od poloviny srpna Moravou (25. srpna dorazila do Mikulova). Polský král dorazil do Mikulova 30.srpna a v následujících dnech se u města spojily jednotlivé skupiny armády, odkud se společně s císařskou armádou vojska přesunula k Vídni, kde byla svedena bitva, zahájená drtivým útokem spojenců z vrchu Kahlenberg, která rozbila turecké obléhání (12. září 1683).

Při vašem putování po Pálavě, za předpokladu dobrého počasí, můžete spatřit vídeňské kopce Kahlenberg a Leopoldsberg, z nichž polský král Sobieski řídil ofenzivu proti Turkům.

Vyhlídka Králův stolec– dle pověsti odtud sledoval polský král Sobieski přechod svého třicetitisícového vojska přes řeku Dyji, když táhl na pomoc Vídni. Roku 1892 byl na počest polskému králi na tomto místě vybudován turistickým klubem dřevěný pavilon, který sloužil jako vyhlídka do konce 1. sv. války. Roku 1922 vznikl společným úsilím spolků německých a českých turistů  nedaleko místa původního pavilonu nový altán, který se dochoval dodnes a je z něj krásná vyhlídka do krajiny kolem Dyje.

Turecké války měly na jižní Moravě rovněž architektonické ozvuky. Takto výrazně historicky rezonující památkou je i romantická stavba Minaretu v Lednicko-valtickém areálu a kaple Božího hrobu v orientálním stylu na Svatém kopečku nad Mikulovem.